Hospitalizace

6. dubna 2018 v 11:49 | Lucienne |  ČLÁNKY
Ahoj!
Tak po dlouhé době jsem zase tu a tentokrát s článkem o hospitalizaci na psychiatrii. Nechci se rozepisovat s tím, proč mě hospitalizovali, necítím se na to zatím dost silná, ale ráda bych vám řekla něco o tom, jaké to tam bylo.

Dopoledne 26.2. mě z pediatrického oddělení přesunuli na dětskou psychiatrickou kliniku Motol. Hrozně jsem se tam bála jít, bála jsem se, že se tam zblázním ještě víc, že tam budou divný lidi, že mě všichni zavrhnou. Takhle nějak jsem si klikniku představovala:



Nakonec to tam vypadalo celkem dobře, i když doma je to teda hezčí. :D Cítila jsem se ale hrozně, jako že jsem úplně zklamala, když jsem se musela ocitnout na takovém místě.

PŘÍJEM

Nejdříve jsem šla s rodičema (kteří byli po dlouhé době oba na stejném místě ve stejnou chvíli) do kanceláře. Tam jsme vyplnili nějaký papíry, a pak mě zavedli na dolní oddělení, říká se mu diagnostické, nebo taky JIP. Vzali mě i s věcmi do nějaké místnosti, kde mi prohledali kufr, dokonce i knížky stránku po stránce. Polovinu věcí mi vyřadili, protože by se mi to prý nevešlo do skříně. Vzaly mi dokonce i flešku a náušnice, že to tam prý mít nesmim. Mýdlo,notebook, mobil a nabíječku mi zabavili, ale prý že večer budou na hodinu mobily.

Sestra mě zavedla do pokoje, byly v něm celkem čtyři postele. Sedla jsem si na postel, tašky na zemi a koukala jsem do zdi. Přemýšlela jsem o všem a zároveň o ničem. Byla jsem nějaká utlumená (a to jsem v sobě neměla prášky). Vůbec jsem nevěděla, co si mám myslet, co bude, jak se mám chovat. Po chvíli do pokoje přišly moje spolubydlící. Dvě byly anorektičky, vážně hodně moc hubený a ta třetí měla deprese (Budu jí říkat . S těmi anorektičkami jsem se nejdříve moc nebavila, pořád se spolu bavily o jídle. Ale povídala si se mnou ta třetí. A co jsem nezjistila! Byla ze stejné školy jako já! Akorát o dva roky starší. Pak za námi do pokoje přišli ještě další, představit se a seznámit. Na našem oddělení bylo celkem deset lidí.
Pak byl oběd, po kterém jsem si lehla do postele a přemýšlela jsem. Pak se mi chtělo hrozn spát a usla jsem. Spala jsem asi tři hodiny. Už jsem si myslela že je ráno. Bohužel byla teprve svačina. Rohlík s máslem, který byl k svačině celý pobyt.

Zbytek dne už byl pěkně nudnej, měla jsem vizitu s psychiatričkou, asi v pět mě poslali do koupelny, v půl šestý byla večeře a v děvět večerka.

O dalších dnech budu psát příště. Můžete mi napsat do komentářů, jaký máte názor na psychiatrické léčebny a celkově na psychické nemoci.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama